Botanická zahrada

Základní škola Měcholupy se nachází na území Přírodního parku Džbán, jehož posláním je zachování unikátní krajiny džbánské křídové tabule s významnými estetickými hodnotami, zejména s ohledem na geomorfologii území, lesní porosty, charakteristickou flóru a faunu a rozptýlenou mimolesní zeleň.

Džbán tvoří křídová tabulová plošina vyzdvižená tektonickými pohyby nad okolí, která se uklání směrem k severu. Je členěna údolními rýhami na řadu úzkých vrchů (Pravda - 491 m n, m., Špičák - 483 m n, m.), plošin (Rovina - 526 m n. m., Džbán - 536 m n. m.) a hřbetů. Na rozčlenění tabule měla vliv eroze. Přechody od údolí do plošin či hřbetů často chybí a vytvářejí se zde prudké útesové zlomy, několik metrů vysoké, vytvořily se i skalní stěny, tzv. džbánské štíty. Hloubka některých údolí dosahuje 100 - 150 m, takže krajina zde má podhorský až horský ráz. Místy vznikly i malé kaňony (u Kladna a Ročova). Jednotlivá údolí mají často názvy podle centrálních obcí. Džbán z pohledu od jihu působí jako horské pásmo, ačkoli jeho vrcholy sotva přesahují 500 m n. m. Na východě přechází Džbán v rozsáhlé plošiny Kladenska. Západní část pak tvoří zvláštní štěrkopísková lavice hlavačovské formace, přecházející v typickou „červenou“ permokarbonskou pahorkatinu v nejzápadnějších částech Džbánu. Převážná část území leží v nadmořské výšce 300 - 400 m n. m. Nejvyšším bodem je Džbán - 536 m n. m. nad obcemi Hředle a Třeboc.

Botanická zahrada

Celý soubor ukázkových ploch má svojí logiku a řád. Základem je sestava pěti základních biotopů Džbánu:

Doubravy - vegetace výslunných strání

Bučiny – vegetace džbánských opukových skal

Bory – vegetace písčin

Suťový les – vegetace křovin

Vrbiny – vlhká louka, ostřice

Doubravy

Doubravy jsou nejčastějším a dle současných geobotanických analýz původním lesním biotopem. Dominance porostů dubu sice ustoupila hospodářskému pěstování dřevařských porostů borovice a smrku, ale doposud dochované porosty jednoznačně dominují z hlediska významu, energie a biodiverzity.

Džbánské doubravy, zejména teplomilná varianta, velmi často přechází ve vegetaci výslunných strání. Tato vegetace je velmi typická pro teplý Džbán a zcela charakteristická pro přiléhající floristickou oblast Žatecka.

Bučiny

Bučiny se na Džbánu vyskytují roztroušeně a to zejména z důvodu teplého klimatu.

Květnaté bučiny se nacházejí na Džbánu velmi vzácně. Jedná se o porosty na plošinách, které jsou svým složením velmi ochuzené porosty.

Vápnomilné bučiny jsou již zaznamenány častěji, zejména v místech s geologickým podkladem tvořeným opukou, tvoří velké porosty. Nejcennější porosty dosahují věku cca 200 let.

Bory

Bory - na některých místech Džbánu s absolutně neúživným písčitým substrátem, např. štěrkopískové svahy a boule, se vyskytují bory vzhledově podobné přirozenému biotopu. Samozřejmostí Džbánu jsou kulturní bory určené k produkci dřeva.

Suťový les

Suťové lesy se na Džbánu dochovaly ve dvou typech. Prvním jsou porosty javoru mléče (Acer platanoides) a lípy srdčité (Tilia cordata). Jedná se o méně kvalitní typy, mnohdy však velmi silně zarostlé dřevinami. Druhým, kvalitnějším typem, jsou suťové lesy na velmi prudkých svazích džbánských údolí. Stromové a keřové patro je velmi pestré a deferencované.

Vrbiny a vlhká louka

1. Vyskytují se většinou podél potoků. Tvořeny jsou buď nehybridní vrbou křehkou (Salix fragilis), vrbou červenicí (Salix purpurea) nebo vrbou trojmužnou (Salix triandra).

2. Vyskytují se na silně podmáčených pozemcích. Tvořeny jsou často vrbou ušatou (Salix aurita) a olší lepkavou (Alnus glutinosa).